Zubní pasty

Zubní pasta se používá spolu se zubním kartáčkem nejen z kosmetických a estetických důvodů, ale také proto, že látky v ní obsažené mohou pomoci zlepšit zdraví zubů a ústní dutiny. Od svého prvního uvedení prošlo složení zubních past svým historickým vývojem – od přípravků obsahujících rozdrcené skořápky, dobytčí kopyta či popel, tedy od vysoce abrazivních, zapáchajících a velmi drahých a nedostupných prostředků až po dnešní komplexní výrobky, které obsahují třeba i 20 různých složek. Zubním pastám jako takovým předcházely dentální prášky, za jejichž výrobu a přípravu byli zodpovědni dentisté a lékárníci. V 19. století se do těchto produktů začaly přidávat složky, které umožnily prášek přeměnit na konzistenci pasty, zabraňovat jejímu vysychání a zlepšit její chuť. Komerční výrobu zubních past v masovém měřítku rozjela v roce 1873 firma Colgate & Co.

A jak se složení past vyvíjelo během posledního století? Směrem k nižší abrazivitě (hrubosti), vyšší dostupnosti fluoridů, schopnosti odstraňovat skrvny ze skloviny zubů a lepšímu pocitu svěžesti po jejich použití. Díky účinným látkám (aktivním ingrediencím) dnes zubní pasty přispívají k prevenci zubního kazu, redukci zubního plaku, zubního kamene a zánětu dásní. Také mohou chránit naše zuby před ztrátou skloviny z důvodu konzumace nebezpečně kyselých nápojů a potravin (eroze zubní skloviny) či řeší citlivé zuby, které nás díky bolesti dovedou občas pěkně potrápit. Přispívají k odstraňování skvrn z povrchu zubů a pomáhají udržet jejich světlejší odstín.

Co vlastně obsahuje zubní pasta?

Zubní pasty jsou výráběny ve formě pasty nebo gelu a svým složením se jedná o poměrně komplexní přípravky. Zubní pasta by měla plnit zejména dva hlavní úkoly:

• terapeutický — napomáhá spolu s čištěním zubním kartáčkem mechanickému odstraňování zubního plaku, remineralizace zubní skloviny pomocí fluoridů, aplikace účinných látek (např. hypersenzitivita dentinu, eroze, halitóza, omezení vitality bakterií a tvorby plaku)
• kosmetický — leštění povrchů zubů, odstranění nežádoucího zbarvení zubů, osvěžení dechu.

Z hlediska ústní péče jsou důležité účinné látky, které zubní pasta obsahuje. Ty sehrávají svojí roli zejména v prevenci nejčastějších onemocnění dutiny ústní. Podle obsahu účinných látek jsou často i pasty děleny do jednotlivých skupin dle příslušného působení – tedy např. pasty na ochranu před zubním kazem, ochranu před zánětem dásní, citlivostí zubů nebo zápachem z úst. Pro podrobnější rozdělení si přečtěte článek – Rozdělení zubních past dle indikace.

Značnou část objemu zubních past tvoří pomocné látky, díky nimž mají zubní pasty svoji chuť, vůni, barvu a texturu. Pomocné abrazivní látky pomáhají odstranit zbytky potravy, leštit povrch zubů a odstraňovat zabarvení, které na zubech ulpívá např. po konzumaci kávy, černého čaje, červeného vína či vdechování tabákového kouře. K tomu, aby zubní pasta v tubě nevyschla a nerozdělila se na tuhou a kapalnou část, slouží zvlhčující složky a stabilizátory suspenzí (např. sorbitol či glycerin). Účinek zubní pasty při čištění zubů zvyšují pěnidla, která zároveň mohou rozpouštět aromatické přísady v zubní pastě. Některé látky jsou pak zastoupeny jen ve velmi nízké koncentraci jako např. konzervanty, které zabraňují množení mikrobů v pastě po otevření tuby. Zubní pasty mívají různou barvu (obsahují barviva) a také voní (mohou obsahovat např. éterické oleje či zahuštěné ovocné šťávy). Sladší příchuť zubní pasty je dosažena použitím umělého sladidla nebo xylitolu.

Na každé zubní pastě musí být uvedeno složení. Najdeme jej za slovem „Ingredients“ a jednotlivé látky jsou uvedeny v pořadí, ve kterém jsou zastoupeny co do množství.

Většina zubních past je regulována jako kosmetický přípravek — z hlediska zákona je sledována zejména jejich bezpečnost při používání a bezpečnost jejich složek. Některé zubní pasty jsou registrovány jako zdravotnický prostředek, kde kontrolním a registračním orgánem je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) a mohou mít léčivé účinky, které musí být ověřeny klinickou zkouškou nebo vědeckou rešerší.