Péče o chrup v období nemoci

Během prodělávané nemoci často klesá naše motivace starat se důkladně o své zuby. Nedostatečná ústní hygiena může dokonce prodloužit dobu zotavování nebo zapříčinit vznik jiných onemocnění jako jsou zubní kaz nebo zánět dásní. Proto je tak důležité ani v těchto chvílích nepolevit a čisti si zuby minimálně 2x denně, a to včetně mezizubních prostor. Kartáček může být v nejkrajnějším případě zdrojem infekce. Pokud není dobře skladován, může jeho povrch nahrávat růstu některých nebezpečných bakterií. Ty se pak mohou drobnými oděrkami na sliznici úst dostávat do krevního oběhu. Naopak správné skladování a péče o kartáček zajistí, že se nestane zdrojem infekce.

Jak se o kartáček starat?

Kartáček nám v ideálním případě vydrží 2-3 měsíce při čištění zubů 2x denně. Po této době se vlákna používáním opotřebují (roztřepí), čímž se sníží schopnost zubního kartáčku odstranit plak stejně dobře a rychle, jako když byl nový. Připomenout nám výměnu zubního kartáčku za nový může např. změna ročního období. Jasným signálem pro dřívější výměnu zubního kartáčku je ale nemoc. Bakterie, kterých je během infekční nemoci v ústech mnohem větší množství, se drží ve vláknech kartáčku a je proto potřebné buď kartáček vyměnit, anebo ho alespoň vydezinfikovat.

Mohou žít bacily v našem kartáčku?

Ano samozřejmě mohou, ale jen pár hodin a možná v extrémních případech pár dní. Vlhké prostředí právě opláchnutého kartáčku jim rozhodně svědčí. I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovou krytkou, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání. Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch.

Kartáček by se měl po použití vždy důkladně promýt čistou vodou a nechat vlákna kartáčku dobře proschnout. Ve vlhku se totiž snáze množí bakterie a plísně. Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může proniknout vzduch. Do pouzdra patří kartáček až po tom, co je suchý. Kartáčky, které mají na svém povrchu nejrůznější záhyby, prolisy a útvary, mohou být útočištěm pro více bakterií než kartáčky s hladkým povrchem.

Pokud by toto někomu nestačilo, má další možnosti. Můžete kartáček ponořit na několik minut do vroucí vody nebo do antibakteriální ústní vody. Dezinfekční a protiplísňové vlastnosti má v domácích podmínkách také peroxid vodíku nebo ocet. Přidejte do sklenice s vodou dvě lžíce octa a kartáček do ní namočte. Nechte ho tam několik sekund, poté ho vyndejte a důkladně vymyjte vodou a nechte uschnout.

V současné době jsou na trhu moderní zařízení tzv. sanitizéry. Jedná se o doplněk, do kterého po čištění umístíte náhradní hlavice elektrického kartáčku nebo samotný manuální kartáček. UV-C lampa v dezinfekčním boxu vyzařuje krátkovlnné ultrafialové záření, které narušuje buněčné struktury mikroorganismů, a tím je ničí.

Výměnná hlavice elektrického kartáčku nabízí spoustu míst, kde se mohou bakterie ukrývat. Jde zejména o vnitřní prostor duté hlavice, kam se snadno dostane zubní pasta smíchaná se slinou. Zkuste si oddělit svoji hlavici od těla elektrického kartáčku a můžete být nemile překvapeni, co za nečistoty objevíte. Ale i zde platí, že tím nejlepším, co můžete udělat, je kartáček důkladně omýt a nechat dokonale vyschnout.

Bakterie v ústech vytvářejí specifickou mikroflóru, jejíž složení se u každého člověka trochu liší, přesto není potřeba skladovat kartáčky členů domácnosti separátně. Významný přenos bakterií z kartáčku na kartáček nehrozí a u zdravých jedinců se není čeho obávat. Jiná situace nastává, pokud některý člen domácnosti onemocní nebo má sníženou imunitu. Pokud se choroba přenáší kapénkovou infekcí, pak je nanejvýš vhodné oddělit kartáček nemocného od ostatních přinejmenším na dobu trvání choroby.

Během nemoci bývá jazyk povleklý, proto se můžeme zaměřit na jeho očistu. Jemně si několika tahy kartáčkem čistěte jazyk od kořenu až ke špičce jazyku. Odstranit snadno a rychle bakterie a povlak z povrchu jazyka mohou speciální škrabky na jazyk, které jsou tvarovány tak, aby minimalizovaly dávivý reflex.

V průběhu nemoci nás také může potrápit zvracení, po kterém je sklovina zubů změklá, naleptaná kyselými žaludečními šťávami. Z toho důvodu odborníci doporučují po zvracení minimálně 30 min s čištěním počkat a propláchnout si ústa pouze čistou vodou nebo ústní vodou. Při okamžitém čištění po zvracení si můžete způsobit nevratná erozivně abrazivní poškození povrchu zubů.

Často je kariézní postižení mléčných zubů odůvodňováno opakovaným podáváním antibiotik v dětského věku. Není to ale antibiotikum jako účinná látka, ale forma, v jaké je lék podáván. Problematická mohou být různá další léčiva (antitusika, analgetika, antihistaminika), která jsou dětem podávána v podobě sladkých sirupů, aby jejich užívání bylo pro dítě přijatelné. Častý příjem takové lékové formy může být důvodem zvýšeného výskytu kazu raného dětského věku tzv. early childhood caries (ECC). Proto by při opakovaném či dlouhodobém užívání těchto léků měli rodiče obzvlášť pečlivě dohlédnout na dodržování důsledné hygieny dutiny ústní.

U dospělých mohou být příkladem lékových forem s obsahem cukru, a tudíž potenciálně zvyšujících riziko zubního kazu, žvýkací tablety (např. antacida), pastilky nebo homeopatika. Doporučuje se, aby při požití lékových forem obsahujících sacharidy, byla ústa vypláchnuta čistou vodou nebo ústní vodou, která pomůže k neutralizaci pH a odplavení cukrů z povrchu zubů.

Ve většině běžných kosmetických zubních past a ústních vod se nachází mentol, který výrazně snižuje vstřebávání homeopatik sliznicí dutiny ústní. Pokud se léčíte homeopatiky, vybírejte si speciální „homeopatické“ pasty, které nabízí šetrnou péči o zuby bez přídavků SLS, chemických pěnidel, umělých parfemací a příchutí.

Aneta Stryjová, DiS.

Aneta Stryjová, DiS.

Dentální hygienička

Mohlo by se vám také líbit