Dentální hygiena u dětí s mentálním handicapem

Správná zubní péče je jediný způsob, jak předejít nejčastějším onemocněním v dutině ústní – zubnímu kazu, zánětu dásní a parodontóze. Tyto nemoci způsobují bakterie, které v ústech každého člověka přirozeně žijí a neškodí nám, pokud jim nedáme šanci, aby se přemnožily. Zubní plak, který se na zubech usazuje, je společenstvím těchto bakterií. Pokud je pravidelně a důkladně ze zubů neodstraníme, přemnožují se a produkují škodlivé látky, které ničí samotný zub nebo dáseň či kost, ve které je zub uchycen. 

Rodiče jsou zodpovědní za to, v jakém stavu mají děti zuby. Handicapované děti potřebují zoubky stejně jako děti zdravé. Určitě to není snadné, ale důsledná každodenní péče, vydržet a nenechat se odradit, je tou nejlepší prevencí bolesti a ošetření v celkové narkóze.

Zdravotní péče se odvíjí individuálně od stupně postižení a často je jediným řešením právě celková anestezie. Spousta klientů si nechá zuby opatrně zkontrolovat, ale už lékaři nedovolí samotný zákrok, kterým může být i obyčejné odstranění zubního kamene. Pro rodiče je velmi obtížné takové ošetření vůbec sehnat, protože ordinace odmítají nespolupracující pro náročnost zákroku nebo nedostatek kapacity. Když už se jim to podaří, musí se připravit na dlouhé čekací lhůty v řádu měsíců a vynaložené finanční náklady.

Cesta ke správné péči o zuby dítěte s mentálním handicapem není jednoduchá a v ideálním případě by průvodcem po ní měla být dentální hygienistka. Pokud je vůle ze strany rodičů, úspěchy se dřív nebo později dostaví, záleží na tom, do jaké míry dítě spolupracuje. Není příjemné, když vám někdo strká ruce do pusy (to si asi každý dovede představit, známe to od zubaře). Určitě to není příjemné ani dětem, které jsou závislé na čištění zoubků druhou osobou. Často se brání, zavřou pusu, koušou do kartáčku, dáví se… Častým problémem je, že postižené dítě má velmi silný skus, ústa otevřít nechce a když už je otevře, tak většinou na velice krátkou dobu. Děti schopné pohybu je zase často náročné zklidnit a přesvědčit je, aby v tu chvíli spolupracovaly. 

Péče o zuby musí být “šita na míru” každému dítěti, nutný je zcela individuální přístup a kooperace s rodičem dítěte. Pokud dítě spolupracuje, zapojíme ho osobně, pokud to situace nedovolí, hledá se schůdná cesta pro maminku nebo tátu, aby věděli, jak na to a vyčistili dítěti zoubky co nejlépe – samozřejmě přiměřeně dané situaci.

Obecné praktické tipy pro rodiče:

• Správné pomůcky, techniky čištění, zubní pasty a výživa – pravidla jsou stejná jako u zdravých dětí – více informací hledejte v článku o péči o dětské zuby
• Místo, kde zuby dítěti čistit – je-li handicap dítěte tak veliký, že péče o zuby je zcela na rodičích, je důležité zvolit k čištění zubů takové prostředí, které je akceptovatelné pro obě strany a to často nebývá koupelna. 
• Poloha dítěte - u nespolupracujícího dítěte je nutností pro důkladné čištění zubů zajistit fixovanou polohu hlavy, která nikam „neutíká“. Pokud se dítě čištění zubů fyzicky brání, je nejlepší poloha dítěte vleže. Rodič sedí, dítě leží, hlavu "vklíněnou" mezi stehny rodiče, ruce podvlečené pod stehy - mohou být v pohybu, ale nemohou zasahovat do čištění, pokud dítě kope, může ho rodič přidržet svými lýtky. Dítě je částečně omezené v pohybu a rodič má obě ruce volné tak, aby mohl jednou rukou čistit a druhou si pomoci udržet otevřená ústa dítěte. Další možností je jemné “zakleknutí” dítěte. Pokud je poloha vleže pro dítě zcela nevyhovující, je možné zkusit polosed, např. velký sedací vak nebo podložení zad a hlavy velkým polštářem. Rodič ale ztrácí možnost fixace rukou a hlavy.

• Dítě s mentálním handicapem má často tak silný skus, že je třeba vyvinout opravdu velkou sílu k otevření jeho úst a ústa následně udržet otevřená. Navíc se při čištění nevyhnete vkládání prstů do úst dítěte, které ale dokáže opravdu hodně kousnout. Často mohou pomoci různá silikonová kousátka, která zabrání případnému kousnutí dítětem a ústa udrží otevřená.

• Pokud dítě nevydrží v klidu vyčištění všech zubů najednou, neváhejte péči o ústní dutinu rozdělit. Např. ráno se pokuste o důkladné čištění zubů v dolní čelisti a večer v čelisti horní. Vyčištění všech zubů v rychlosti, protože dítě čištění zubů déle nevydrží, je bohužel velmi neefektivní.
• Lampa čelovka – není nad dobré osvětlení pro získání lepšího přehledu nad ústní dutinou.
• Elektrický sonický kartáček – šikovný pomocník, ale ne pro každého. Technika čištění s elektrickým kartáčkem je opravdu snazší, ale je velice individuální, zda ho dítě s mentálním handicapem přijme, nebo ne.
• Dávejte si malé cíle a ty postupně posouvejte k ideálu (je možné, že handicap dítěte Vám naprosto ideální péči nedovolí), každou změnu k lepší péči vnímejte jako výhru! Opravdu je možné dosáhnout dokonalosti, tzn. například použití mezizubních kartáčků či zubní nitě. Je ale jasné, že tohoto cíle nelze dosáhnout ze dne na den, ani z týdne na týden.
• Dentální hygienistka a rady “šité na míru” - zkuste najít takovou dentální hygienistku, která bude ochotna nejen zuby Vašeho dítěte profesionálně vyčistit, ale zároveň Vám poradí, jak na správnou péči doma. Neváhejte si předem zjistit, zda má dentální hygienistka s péčí o mentálně handicapované děti zkušenosti.

Nácvik správných technik čištění u dítěte s handicapem vyžaduje čas a trpělivost, ale opravdu se vyplatí!!

Autor: Vendula Jaklová, DiS.